Před nějakou dobou mi dorazil balíček od firmy Rumini. Ten byl plný bezlepkových směsí, které Rumini vyrábí přímo u nás, za což ode mě dostali první plusový bodík. Druhý přišel hned vzápětí za pěkně ilustrované obaly. A jak směsi obstály v praxi?

Jako první jsem sáhla po té pro mě nejjednodušší – bezlepkové směsi na lívance. V té najdete kukuřičnou, rýžovou a čirokovou mouku, kukuřičný škrob a xantanovou a guarovou gumu. Dle kuchařky, kterou jsem si našla na internetové stránce Rumini, jsem k snídani připravila kopu lívanců (v receptu tedy najdete vajíčko, které jsem prostě a jednoduše vynechala a cukr, který jsem nahradila stévií v kapkách) a sklidily velký úspěch. Lívance z ní byly pěkně zlatavé, zvenku křupavé a uvnitř vláčné. Mé oblíbené ovesné lívance jsou tedy stále na prvním místě, protože ty od Rumini mi chutnaly na můj vkus dost „junk“, ale pokud bych měla chuť na nějaké více klasické (aneb junk) lívance a zároveň bych chtěla zdravější variantu, tak tahle směs by určitě byla dobrá volba.

Poté jsem sáhla po univezálních směsích. Ty mají dvě – „základní“ obsahuje kukuřičnou, rýžovou a tapiokovou škrobovou mouku, kukuřičný škrob a xantanovou a guarovou gumu. Druhá místo tapiokové škrobové mouky obsahuje čirokovou mouku a jmenuje se proto příznačně „Universal s čirokem“. Vrhla jsem se na pečení bábovky – konkrétně mrkvové. Inspiraci jsem si vzala z kuchařky Rumini, kde jsem našla recept na mrkvové muffiny. A k mému překvapení se bábovka povedla a zmizela během jednoho dne!

Dále přišla na řadu směs na pizzu, která obsahuje kukuřičnou, rýžovou a tapiokovou škrobovou mouku, kukuřičný škrob a xantanovou a guarovou gumu. A tady přišlo největší překvapení. Jeden týden jsem totiž upekla pizzu z této bezlepkové směsi a další týden z celozrnné špaldové mouky. Obě dvě byly z kynutého těsta. A doma uspěla ta bezlepková! U mě uspěla i nejvíc ze všech bezlepkových pizz, které jsem kdy měla – byly tedy jen dvě, ale obě z restaurací, takže jsem docela koukala, že se mi napoprvé podařila lepší bezlepková pizza. Bála jsem se, že se těsto bude drolit, ale drželo krásně pohromadě a chutnalo skvěle. Těsto jsem připravila podle receptu na webu Rumini – konkrétně tedy podle receptu na kynutou pizzu, jenž je sám od sebe veganský. Na přímou reakci na tuto pizzu se můžete podívat v tomto videu – odkaz.

IMG_8612_Fotor

A úplně na konec jsem si nechala bezlepkovou směs na chleba. Nezůstala nakonec náhodou – bála jsem se jí totiž jak čert kříže. Nikdy jsem totiž domácí chléb nepekla. Ani housky. Nebo rohlíky. Nic takového. Ale už nějakou dobu jsem se k tomu chystala. Přibližně tak pět let.
Vycházela jsem zase z receptu, jenž má Rumini přímo na svých stránkách. Něco málo jsem si ale upravila, protože prostě nejsem schopná nikdy dodržet přesné znění receptu #rebel  Popravdě jsem čekala, že chleba bude zklamání, jelikož nejsem zvyklá péct ani klasický chléb, natož pak bezlepkový. Ale k mému překvapení se chléb povedl nejen chuťově, ale též strukturou! Žádné drolení a ani nebyl nijak suchý. To ve mě vyvolalo touhu zkoušet další pečivo, takže se těžko na recept nejen na tento bezlepkový chléb, ale i další pekařské kousky :))

 Celkově tedy Rumini nemůžu dát jinak než 5 lístečků z 5. Všechny směsi příjemně překvapily.

5

Komentáře