Processed with VSCO with hb1 preset

Kniha „Ishmael: Dobrodružství mysli a ducha“ od Daniela Quinna ve mně zanechala hodně. Až tolik, že jsem cítila potřebu se o ní podělit s vámi. Jelikož se jedná o filosofický román, je třeba jej číst pomalu a důkladně a nad větami se zamýšlet, aby si z něj člověk také něco odnesl. Mně se po dlouhé době stalo, že jsem přečetla knihu za víkend – respektive za jeden večer a jedno odpoledne. A i když jsem knihu už odložila, nemohla jsem přestat o ní přemýšlet.

Román vypráví o příběhu naprosto průměrného člověka, který si přečte inzerát v novinách, v němž jistý učitel hledá žáky pro zachránu světa. Člověk je z toho rozohněn a rozhodne se vyrazit na adresu napsanou v inzerátu netušíc co nebo spíše koho potká. Učitelem, jenž napsal inzerát je totiž gorila. Gorila, která s ním začne telepaticky komunikovat. Gorila jménem Ishmael. Ishmael mu odvypráví svůj životní příběh a poté přejde k samotnému vyučování o tom, jak zachránit svět. Ishmael rozdělí lidstvo na 2 skupiny – beroucí a nechávající. Nebo chcete-li – civilizovaní a primitivní. Dle Ishmaela mají obě tyto skupiny příběh, který prosazují a podle kterého žijí své životy.

Příběh skupiny beroucích spočívá v tom, že svět byl stvořen pro člověka a člověk je na světě proto, aby mu vládl. Pod touto nadvládou se ze světa má stát ráj. To, že se mu tento úkol nedaří si vysvětlí tím, že člověk je ze své podstaty nedokonalý. Sám sebe ale zároveň bere jako završení evoluce. Vrchol potravního řetězce. Pána tvorstva.
Nadvláda beroucích začala zemědělskou revolucí, kdy se vzepřeli zákonu přírody. Zákonu, kterému musí podléhat všechny živé bytosti na zemi, aby byla zachována rovnováha. Beroucí ale nechtěli být omezováni, vzali na sebe úlohu vládce všeho, vybudovali civilizaci a pomalu, ale jistě posílají svět do záhuby.

Asi jste se dovtípili, že příběh nechávajících je opačný – sám autor píše, že nechávající jsou ti, kteří nechali svůj život v rukou Bohů. O Bozích se v knize píše často a autor se obrací i k samotné Bibli. Byť se sama o náboženství nijak nezajímám, tak mi tahle část přišla nesmírně zajímavá, jelikož vysvětlil některé biblické příběhy z pohledu knihy, to jest z pohledu příběhu o beroucích a nechávajících. Konkrétně šlo o příběh Adama a Evy a zakázané jablko ze stromu poznání dobra a zla a příběh o Kainu a Abélovi.
V odkazu k Bohům jsou nechávající ti, kteří se rozhodli nemíchat do božských záležitostí. Beroucí na sebe naopak převzali roli Bohů, protože chtěli od života víc a začali tak rozhodovat o životě a smrti namísto samotných Bohů. Čímž se vracíme zpátky k zákonu, který tímto rozhodnutí porušili – k zákonu, který musí dodržovat všechny živé bytosti, aby na světě byla zachována rovnováha. Jde o zákon limitující konkurenční boje o přežití, který může dle autora znít například takto: “Žádný z druhů si nepřivlastní život celého světa”. Člověk jako jediný tvor začal vyhlazovat svoje konkurenty a shromažďovat nadbytek potravy. Lev si uloví gazelu a tu sní. Nezabije víc gazel do zásoby, ani si nenárokuje všechny gazely ve stádě a ani nevybíjí svou konkurenci. Beroucí však vybije své konkurenty v boji o zvěř, aby měl více zvěře pro sebe. Poté vybije konkurenty zvěře, aby jeho zvěř měla více trávy. Nakonec vybije rostliny, které bojují s trávami o prostor, takže jeho zvěř má o to více potravy. A více potravy znamená více zvěře. Čímž se dostáváme k dalšímu problému. Jak se zvýší přísun potravy ve společenství, tak se přirozeně zvýší i počet členů populace. A jak roste populace, zvyšují se nároky na přísun potravy. A takhle to jde dál a dál…až lidstvo zamořilo celý svět a ve svém konání pokračuje.

Řešením celé situace je přijmout znovu zákon limitující konkurenční boje. Sám autor prosazuje návrat k jednoduchému způsobu života. Zároveň je mu jasné, že něco takového přijde moderní civilizaci jako nemyslitelné. Opustit vše, co jsme vybudovali? To lidstvo nepřijme. Přijmutí tohoto zákona ale nutně nemusí vést k návratu k životu lovců-sběračů. Není nutné se vzdát všeho. Jen se musíme přestat chovat k Zemi jako kdyby patřila jen nám. Nejsme její vládci. Ani její jediní obyvatelé. Ale pokud nezaujmeme jiný postoj, tak jednou nemusí mít obyvatele žádné. Nadřazenost lidské rasy nad vším ostatním je bezohledná stejně jako pustošení Země nebo vybíjení jiných živočišných druhů pro svůj prospěch. Tato bezohlednost nemá obdoby. Žádný tvor se nerozpíná a ani by se na Zemi neměl rozpínat tak, jak to dělá člověk. Při takovém stavu věcí nemůže být svět v rovnováze. A také že není.

Za mě je tato kniha určitě must-read a nechápu, že jsem o ní nikdy předtím neslyšela. Jak jsem již řekla, tak je to sice trochu obtížnější čtení, ale zároveň nesmírně zajímavé. Rozhodně bych jí doporučila k přečtení každému. A tak nemohu jinak než jí dát pět lístečků z pěti 🙂

5

Komentáře

You might also like

Trenérská škola Olympia
Read more
Veganské produkty Linda McCartney
Read more
Wholefood: Energie pro zdravý životní styl
Read more