Recepty
Veganství
Výživa
Cestování
Ze života
E-shop
O mně
- O mně
- Reference na mé služby

NOVINKY

Hlavní chody Recepty

Omáčka z pečených rajčat s těstovinami

před 6 měsíců

Hlavní chody Recepty

Dýňová omáčka s těstovinami

před 1 rokem

Dezerty Recepty

Nepečené ovesné tyčinky

před 3 roky

Hlavní chody Recepty

Zeleninová směs s klobaňou

před 3 roky

Rubriky

Cestování
Dezerty
Hlavní chody
Mléčné alternativy
Nápoje
Nezařazené
Polévky
Pomazánky, másla a dipy
Recepty
Veganství
Výživa
Ze života

Recepty
Veganství
Výživa
Cestování
Ze života
E-shop
O mně
- O mně
- Reference na mé služby

Košík

Váš košík je prázdný.

Zpět do obchodu

E-SHOP: Textilní certifikáty

E-SHOP: Jak balíme objednávky?

Moje spolupráce

Blogování a spolupráce

dewii na sociálních sítích

NEJLEPŠÍ ČLÁNKY

Fazolové brownies

před 7 roky

1

Veganské sladkosti

před 7 roky

2

Kokosové kari

před 7 roky

3

“Mac and cheese” vegansky

před 5 roky

4

dewii.veg

Afraid, but doing it anyway 😁 100 m jump in Bra

Afraid, but doing it anyway 😁 100 m jump in Brazil finally checked off my bucket list ✔️ Před lety jsem si na Instagramu uložila video s takovýmhle skokem v Brazílii a řekla si, že jednou to skočím. A skočila 😄 Co vy, skočili byste? 🙃 100 metrů byla o chlup větší výzva než 40 m, co jsem skákala v Kostarice před 2 roky, ale už teď se nemůžu dočkat na další a ještě větší. Je to jak s tetováním, jen jedno nestačí 😁 Tenhle skok hezky navazuje na tom, co jsem nedávno psala o strachu. Jak mi často chodí zprávy „Chtěl/a bych udělat to a to, ale mám strach“. Jelikož jsem fakt znala holku, co měla strach ze všeho, ale pak si řekla fuck it a začala dělat, co chce, i když jí strach neopustil. Jen ho přestala tak poslouchat 🙃 I před tímhle skokem jsem v jednu vteřinu (když jsem přišla ke kraji a viděla, jaká je to výška 😅) byla nahnutá to otočit a jít pryč, ale neposlechla jsem se a pěkně si to nakráčela až k útesu a hupsla z něj dolů 😄

Život v Brazílii 🇧🇷 Moje dobrodružství t

Život v Brazílii 🇧🇷 Moje dobrodružství tu končí a tak sdílím pár postřehů ⬇️ Příroda – jedním slovem dokonalá. Brazílie je pro mě jedna z nejkrásnějších zemí, jaké jsem kdy viděla 🌿🌊 Trochu na pytel je CPF číslo. Když tu nežijete, tak tohle registrační číslo nevlastníte a k nákupu určitých věcí ho potřebujete. Třeba ke koupi mobilu, když mi ten můj ukradli 😅 Stejně tak k nákupu letenek od brazilský společnosti bylo CPF potřeba. Udělat si kámoše mezi místními se proto tady může o to víc hodit 😬 Domluvy jsem se tu obávala, ale naštěstí většina místních rozumí španělsky, tak alespoň rozuměli oni mně, když já jim v 99 % případů ne 💁🏼‍♀️😂 Místní jsou milí, nápomocní, ale je zapotřebí se tu mít na pozoru, což pro mě bylo největší mínus celé Brazílie 🙈 Brazílie se řadí mezi země s největší majetkovou nerovností. Chudí jsou tu hodně chudí a bohatí zase hodně bohatí. A tenhle propastný rozdíl můžete vidět i v Riu. Na jedné straně luxusní apartmány s vířivkou na balkóně, na druhé strany favely, místní slumy. A tak tu samozřejmě bují kriminalita. V žádný jiný zemi jsem nezažila, že by mě lidi tak upozorňovali, ať si dávám pozor 👁️ Mrkáš na ulici do map, kudy máš jít? Místní stojící okolo ti poví, ať ten mobil raději zandáš. Stmívá se a ty jsi venku? Řeknou ti, ať jdeš už domů. Chystáš se na hike? Prý buď opatrná, někdo tam může číhat schovanej v keřích. Cítila jsem, že se tu musím mít na víc pozoru víc a to mě jakožto člověka, který se naopak dlouhá léta učí být uvolněný úplně nebaví. Na druhou stranu, co jsem tu zažila taky víc než kde jinde je otevřenost LGBTQ+. Vidět lidi různých genderů a s€xualit a to, jak si veřejně projevují lásku je krásný 🏳️‍🌈💖 Ještě než jsem stihla ochutnat něco místního mi kamarádka řekla, že jí tu nechutná. Po prvním jídle jsem zahlásila, že je to takový český 😄 Nejsem z toho odvařená, ale dobrý to je 👌🏻Moqueca (stew s kokosovým mlékem) a stroganoff si mě získali. Do malých měst jsem se nedostala, tak nevím, jak to je s dostupností vege variant tam, ale Rio i Florianópolis je #veganapproved 🌱 Obecně bych Brazílii z bucket listu nevynechávala, jen tu na sebe člověk musí dávat větší pozor 🙃

Pamatuji si, když mi bylo nějakých 13 let a pop

Pamatuji si, když mi bylo nějakých 13 let a poprvý jsem to dostala. Světe div se, měla jsem radost 😄 Což se ale rychle změnilo. Přišel strach z nějaký nehody, stud a stres z používání tamponů. A vůbec obecná nechuť se každý měsíc potýkat s touhle záležitostí 🥲 Tak jsem si jí občas prášky oddalovala. Tenkrát ještě v nevědomí, že to, co zažívám ani vlastně není menstruace. A byla jsem ráda, když jsem jí pár let i bez prášků pak neměla 🫠 Trvalo dlouho než jsem k ní změnila vztah. Než jsem se propojila se svým tělem. Než jsem začala tenhle měsíční ženský cyklus mít ráda. Než mi to začalo vlastně připadat až magický a zábavný. Jak naše těla fungují. Jak nám dávají najevo, když je něco v nerovnováze. Jak jsme fakt cyklický. Jak se jeden týden cítíte jako největší bohyně sršící sílou a sebevědomím a jiný týden zas jak cíťa, kterou dojme i padající list ze stromu. Baví mě poslouchat se a uzpůsobovat se tomu, co zrovna v ten moment potřebuju. Od té doby, co jsem změnila přístup k svému tělu, začala mu víc naslouchat a akceptovat ho, jsme i s mým cyklem ve větším míru 🙏🏻 Hlavně, co se týče bolestí. Někdy se menstruace projeví tlakem v bedrech, ale nic neúmorného jako dřív. Většinu cyklů o ní ale ani nevím 🙃 Vzpomenu si jen u výměny pomůcek. Tampóny jsou pro mě už dávno passé, místo toho s sebou všude vozím menstruační kalhotky @snuggs.cz. Čtyři kousky v kufru je pro mě dostatečný počet, aby byl celý proces pohodlný (doma jich ale používám víc, pro ještě větší pohodlnost). Na fotkách vidíte jedny z těch, co si s sebou vozím – střih high rise – a druhý střih, co mi v kufru nesmí chybět jsou brazilky. Kalhotky se mohou zdát drahé, obzvláště v porovnání s klasickými pomůckami jako jsou tampony, ale narozdíl od tamponů nejsou jednorázové. Menstruační kalhotky jsou větší jednorázová investice, která se ale při dlouhodobém užívání vyplatí. Nehledě na to, že mají výrazně menší dopad na životní prostředí než jednorázové pomůcky ♻️ Pro snížení téhle investice můžete využít můj slevový kód DEWII a ušetřit tak 15 % (platí pro ČR i SR). Slevový kód můžete navíc kombinovat i s množstevními slevami, takže ušetříte ještě dalších pár kaček navíc 🙃 📷 @danielcocash

Just me doing what makes me feel free 🌊💙 And

Just me doing what makes me feel free 🌊💙 And yes, I hurt my butt while fighting with currents near rocks 😹 Během čekání na další set vln povídám týpkovi vedle sebe, kde všude jsem žila a u Austrálie povídá „Wow! Surfovala si tam?“. Ne, tenkrát jsem ještě věřila, že jsem nešikovná a na sporty úplně levá. A můj strach z vln tomu taky nepomohl 🫠😄 Když jsem pár let po Austrálii byla s lepším mindsetem odhodlaná surfování zkusit a měla k tomu další příležitost, trvalo mi měsíc konečně si domluvit první lekci. A hned ta mi utvrdila, co se mi již předtím pomalu ukazovalo. Stává se, že věříme zdánlivým pravdám o sobě samých, které ale nejsou skutečná realita. Tyhle přesvědčení se často táhnou už od dětství, stejně jako to moje 🙃 Bylo mi tehdy říkáno, že mám obě ruce levý a tak jsem se dle toho vnímala a utvářela svojí realitu. Kolikrát někdo v dětství naším směrem utrousil nějakou poznámku (třeba “matika není její silná stránka” nebo “zpívat fakt neumí”) a my se pak na základě toho vnímáme další roky, desetiletí, ne-li celý život. A třeba špatně. A třeba díky tomu nerozvíjíme něco, co by nás bavilo a třeba nám i fakt šlo. Jako já se sporty 🙃 A někdy nám to naše přesvědčení realita může i potvrzovat, ale co když právě kvůli tomu, že danému přesvědčení věříme. Ono když jste přesvědčení, že vám něco nejde, tak je pravděpodobný, že vám to fakt nepůjde. Ale kdybyste svůj postoj změnili a byli si více jistí než nejistí, bůhví jak by to bylo 💁🏼‍♀️ Podrobovat naše přesvědčení o nás samotných zkouškám může být užitečný. Nabourávat zajetý programy z dětství stejně tak. A vrhat se do věcí, který nás lákaj jakbysmet 🤌🏻 P.S.: Na toto téma mohu doporučit knihu Tvé vnitřní dítě musí najít domov od Stefanie Stahl 🙏🏻 🎥 @guerrerofotografy

Se sebevědomím se nenarodíme, sebevědomí se b

Se sebevědomím se nenarodíme, sebevědomí se buduje. Klíč k němu se skrývá v samotném slově – sebe vědomí. Být si vědom sám sebe. Znát se, své silné, ale i slabé stránky, vědět, kdo jsem, co (ne)umím, co (ne)chci, co mě dělá (ne)šťastným, jaké jsou mé hodnoty, postoje a cíle. A budovat svůj život dle toho. Dle sebe 😌 Když se cítíme dobře ve svém životě a ve své kůži, tak se to projeví uvnitř i zvenčí. On kéž by stačil nějaký jednoduchý trik, po kterém sebevědomí vyroste jak houby po dešti, naopak je to hodně vnitřní práce 🙏🏻 Poznávání sebe skrze trávení času o samotě, ale i skrze trávení času s ostatními, kteří nám odráží mnohé o nás samotných. Poznávání se skrze journaling, meditaci, terapie a další techniky. Poznávání se skrze zkoušení nových věcí, nacházení toho, co v naší duši rozžhne oheň. A taky poznávání, jací lidé by v našem životě (ne)měli mít místo. Rostlina taky bude těžko vzkvétat ve špatných podmínkách 🙃 Půl mého života dozadu mi všechny potřebné sebe- chyběli. Sebevědomí, sebedůvěra, sebejistota, sebehodnota, seberespekt, sebelaskavost….o mnoho let později mohu říct, že vše se dá vybudovat 😌 Na všem stále pracuji a v průběhu této cesty si tyto kvality vědomě „zapínám“ přepnutím v hlavě, pokud některou necítím tolik, jak bych v té či oné chvíli chtěla (je normální, že i sebevědomí kolísá). Čím víc praxe ve vytouženém nastavení, tím rychleji se to stane automatické. S tím vším souvisí i vnitřní práce na své sebemluvě. Kdyby s vámi někdo mluvil tak, jak mluvíte sami k sobě, chtěli byste takového vůbec mít v životě? 💁🏼‍♀️ Ano, denně máme deseti tisíce myšlenek, těžko to vše hlídat 😅 Ale naštěstí mozek se dá přeprogramovat a vnitřní mluva tak změnit. Jako někdo, kdo se dřív vůbec neměl rád, slibuju, že to jde 🫶🏻 📷 @lifeafteralec

„Aren’t you afraid…?“ are one of the quest

„Aren’t you afraid…?“ are one of the questions I’m getting the most and trust me, I have a lot of fears 😅 I just decided to not live by them as much as I can because I don’t want my fears to rule my life. I am afraid, but I am doing it anyway. For me that’s the true essence of living, instead of just existing. Proto postupně odbourávám jeden strach za druhým. Letět někam sama. Skočit do otevřeného oceánu. Hovořit anglicky (i zastřízliva 😄). Žít v pralese se všemožnou havětí. Potápět se. Mluvit veřejně před lidma. Přestěhovat se do cizích zemí. Dovolit si být před někým zranitelná. A tak dále. Nebo lépe řečeno strach upozaďuji. On totiž není úplně odbouranej, v mnoha situacích tam furt je, ale čím častěji se nepříjemným situacím vystavuji, tím zvládnutelnější se stávají, protože tím svojí hlavu učím, že to zmáknu 🙃 Někdy to s tím upozaďováním jde snáž, někdy hůř. Ono co v životě je stabilní? Ups and downs provází životem ve všem možném a se strachem to je stejně tak. Obecně se však ve spoustě situacích cítím lépe než v minulosti a to, i když jsem zrovna v těch downs 😌 Tam, kde jsem dnes jsem se dostala postupnými krůčky. Třeba cestování 🌎 Hned napoprvý jsem si nesbalila kufry a nepřestěhovala se na jiný kontinent do země, kde jsem v životě nebyla, nikoho tam neznám a místním jazykem téměř nemluvím. Ne. Nejdřív jsem cestovala s někým a jen po Evropě. Pak jsem zvládla let sama a od letiště už byla s někým. Potom jsem se během cesty od někoho osamostatnila a cestovala sama. No a nakonec jsem si konečně sbalila ty kufry a odstěhovala se žít na jiném kontinentu v zemích, kde jsem v životě nebyla, nikoho tam neznám a místním jazykem téměř nemluvím (tady v Brazílii neplatí ani to “téměř“, pokud tedy nepočítáte dobrý den, kredit a děkuji jako téměř 😂).
A někdy jsem ten strach překonala hned celej a skočila do něčeho po hlavě. Třeba do toho otevřenýho oceánu 🌊 Každý strach dostane individuální přístup 🙃 Stačí se zeptat sám sebe… Co bych dělal, kdybych neměl strach?

Carnival is done 🎉 Který můj look se vám líbil nejvíc? Bylo jich v plánu víc, ale dva dny karnevalu mi vypadly, kvůli oné krádeži. Ohledně bezpečnosti nejen materiální, ale i fyzické jsem taky kdeco slyšela už předem a realita mě pak velice mile překvapila 👀 Jediný trochu mimo dotek, co jsem za celou dobu zažila byl od jedné holky, co mě chytla za bok zadku, když se kolem mě protahovala. Jinak nic 🤷🏼‍♀️ Žádné nevyžádané osahávání, pusy, ani nic dalšího. U polibku se lidi nejdřív ptali na konsent, tak, jak to má být 👏🏻 Jen někdy musel člověk říct „ne“ několikrát, což by samozřejmě naopak být nemělo 😐 Každopádně na party jsem chodila během dne a večera, ne v noci, kdy je situace možná méně či více jiná. Kdo ví 🙃 Od místního jsem se později dozvěděla, že tu zpřísnili zákony ohledně s€xuálního obtěžování a tak si koledujete i “jen“ s nevyžádanou pusou či doteky. Jakékoliv nekonsensuální chování je zde klasifikováno jako zločin. Bravo Brazílie 👏🏻 Čeho jsem tu naopak zažila hodně, byly krásné interakce ❤️ Lidi tu nejdou daleko pro komplimenty, rozhodně nešetří s chválou, kterou často vyjádří velice expresivně a takových žádostí o fotku jsem snad nezažila ani za celou svou blogerskou kariéru, v jednu chvíli na vyfocení čekal i celej hlouček lidí 😂 V davech panovala povznášející atmosféra a tak bylo jednodušší se cítit fajn, i když vás davy běžně stresují. Když pominu onu krádež, tak mám z karnevalu obecně dobrý pocit. Kdybych ho měla popsat jedním slovem, tak mě jako první napadlo intenzivní. Bylo to intenzivní v mnoha různých ohledech a já jsem ráda, že jsem si to zažila a taky jsem ráda, že je po, ať to můžu všechno zpracovat 😄🙏🏻

7 am and I’m ready for my last day of the bigges

7 am and I’m ready for my last day of the biggest party in the world 🎉 Někdy před týdnem jsem přidala IG story se songem, který mám už dlouho ráda (slyšíte ho i na tomhle reelu 😁) a o pár dní později zjistila, že ona zpěvačka má během karnevalu svý vlastní bloco a tak si jí můžu jít užít naživo, a ještě zadarmo (a ještě s sebou přitáhla další známý interprety, jejichž songy znám a vy některé určitě taky 👌🏻). Miluju tyhle náhody! 💖Sebrala jsem tedy veškerou odvahu a vyrazila na největší akci, jakou jsem vůbec kdy za svůj život navštívila. 100 000 lidí. V jedné ulici. Počítala jsem s možností, že to tam bude nezvládnutelný a otočím to na jiný bloco, ale nakonec z toho byla ta nejlepší party celého karnevalu 😍 Skvělá hudba, boží lidi, top atmosféra. A taky spousta vrtících se zadků, což mi na ostatních blocos chybělo 🤌🏻 Taky to byla moje vůbec nejvíc brzká party v životě – vstávala jsem v 4:30, páč ofiko začátek byl napsaný v 7. No a reálně se pak začalo až v devět, žejo 😂 Nevadí, alarm v půl pátý ráno vždycky potěší na srdíčku 🫠 Z mojí zkušenosti jsou tedy i velký blocos super 👏🏻 Naopak lepší, jak ty malý, co jsem zažila. Ať už co se týče hudby a atmosféry, tak i celé organizace a minimálně na tomhle bylo i spousta policajtů kolem, tak se člověk cítil bezpečněji. Za mě fakt highlight karnevalových parties ☺️ Kdo byste se někdy chystal na Rio karneval, tak @blocodaanitta má za mě palec nahoru ✨💖 A pro harmonogram všech blocos i dalších parties během karnevalu slouží účet @blocosrj.oficial 👌🏻

Another day, another party 🎉 Pod karnevalem v

Another day, another party 🎉 Pod karnevalem v Riu si většinou lidi představí samba tanečnice a velké barevné povozy, to jest sambadrome, soutěž místních tanečních škol. Během karnevalu ale Rio žije i něčím jiným - blocos. Pouliční party, které začínají každou chvíli v jiné části města, a to už od šesti ráno a jedou až do noci. Já tak místo vstávání v pět na surf, vstávám v pět ráno na party 😄 Tančím přes den a večery trávím doma (rozuměj spim 😁). Brzký blocos ráno mě baví a cítím se na nich bezpečněji. O nebezpečnosti Ria jsem slyšela předem i na místě a bohužel jsme to pocítily na vlastní kůži s kamarádkou my obě, každá na jiném bloco. Tak z karnevalu odjedeme o něco chudší v materiálním ohledu a o něco bohatší v tom nemateriálním. Pro mě to znamenalo nedobrovolný upgrade telefonu, pro vás to znamená content v lepší kvalitě, tak enjoy ✨😄

Currently checking off Rio Carnival of my bucket l

Currently checking off Rio Carnival of my bucket list 🎉 Rio de Janeiro. Je tu všechno. Nejen ruch velkoměsta a všechny jeho výhody, ale i pláže, surf, národní park a s ním plno přírody a zvířat. A taky onen karneval žejo, největší událost roku 🙃 Ulice se mění v jednu velkou párty, všude potkáváte lidi v karnevalových outfitech, hraje živá hudba, tančí se, zpívá a pověsti nelhaly, všichni by se furt líbali 😄 Tyhle party v ulicích, kterým tu říkají blocos, začínají už v šest ráno a jedou celý den, v mnoha částech města. Představte si Prague Pride, ale x krát větší, divočejší a trvající týden 🤌🏻😄 Už teď mám jasno, že tohle je zážitek, kterej na tom bucket listu byl oprávněně. A to jsme teprve na jeho začátku 🥳 Mrkni do stories pro více z blocos i sambadromu a uvidíš sám 🫶🏻

Všechna práva vyhrazena ® Dewii 2020