O psaní recenzí na restaurace přemýšlím už asi tak rok a až nyní se mi konečně podařilo nezapomenout foťák. Valentýn sice neslavíme, ale přítel rozhodl, že mě v tento den vezme na oběd (což ostatně dělá dost často i mimo Valentýn :)). Jako první nás napadla Maitrea, která však měla celý den plně rezervováno (fu!) a jelikož se nám nechtělo moc cestovat, rozhodli jsme se pro čistě veganskou restauraci Plevel v Jindřišské ulici. V této restauraci jsem nebyla poprvé a proto bych nejdříve začala svými předchozími zkušenostmi.

Pro mě je Plevel taková restaurace buď a nebo – buď si opravdu pochutnáte nebo vám bude líto peněz. Hned při první návštěvě Plevelu jsme se rozhodli s přítelem vyzkoušet švestkovou omáčkou se seitanem a “špekovými” knedlíky. Seitan stál slušně řečeno za nic – konzistencí připomínal podrážku od bot, ale omáčka i knedlíky byly výborné! O pár týdnů později jsme přišli na stejné jídlo, jelikož mi kamarádka říkala, že seitan vylepšili a chutná teď skvěle. Měla pravdu! Srdce mi plesalo radostí a mé nové oblíbené jídlo bylo na světě. Bohužel hned při další návštěvě jsem zase odcházela zklamaná – knedlíky byly dost suché a omáčka měla úplně jinou a o to horší chuť. Příště chutnala omáčka o něco málo lépe, ale stále to nebylo ono a jako bonus jsme na jídlo čekali 50 minut bez jediného vysvětlení od obsluhy (upozorňuji, že v restauraci byli kromě nás jen další 4 lidi). Při poslední návštěvě a poslední porci tohoto pokrmu se jídlo téměř podobalo oné druhé návštěvě. Poté tento chod zmizel z jídelního lístku a já delší dobu do Plevelu nevkročila.

7eb41e99ebb153ef268e4ff8f1fd32b4_featured_v2

(fotka stažena z internetu)

Přítel dokáže být méně upjatý na jedno jídlo nežli já, takže v Plevelu ochutnal ještě jakési noky se smetanovou omáčkou a portobello burger (tyto pokrmy restaurace též již nenabízí). Smetanová omáčka mu chutnala, ale noky byly strašně suché a tvrdé (i nožem šly krájet ztuha). U burgeru byl překvapený, že místo housky, jenž očekával, dostal raw krekry a to ho jakožto milovníka junk foodu moc neuspokojilo. Pamatuji si, že jedna složka onoho burgeru mu chutnala, ale už si nevzpomenu o co šlo.

A teď k naší poslední návštěvě. Slyšela jsem dost negativních poznámek směrem k obsluze Plevelu, nás ta naše však obsluhovala rychle a byla příjemná. Mám ráda, když se po dojezení obsluha zeptá, zda chutnalo – ne, že bych chtěla dostat prostor ke kritizování (nebo? :D), ale myslím, že by restaurace měla chtít získat od svých zákazníků zpětnou vazbu – a zde se obsluha zeptala. Jednu výtku k ní však mám, jelikož vedle zeptání se na názor si potrpím ještě na jednu věc (snad teď nevypadám jako nějaká rozmazlená fiflena :D) – čistý stůl. Po příchodu jsme měli na stolu kousek pečiva a jiné drobky (nutno poznamenat, že stůl nebyl obsazený, když jsme přišli – kdyby se zrovna od něj někdo zvedl a my ho hned zabrali, tak chápu, že obsluha nestihne stůl utřít :).

IMG_5364mensi

K pití jsme si dali obyčejnou vodu. Mám ráda, když restaurací nabízejí vodu z džbánu místo pouze lahvové a Plevel patří mezi ně, za což má bod navíc. Jako předkrm jsme vyzkoušeli paté z tofu s domácím chlebem a nakládaným salátem z okurek a šalotky (na fotce můžete vidět poloviční porci). Důvod byl prostý – v druhé pobočce Plevelu také dělávali paté z tofu a to bylo prostě geniální. Nikdy nezapomenu, jak se přítel rozhodl objednat ho 4 porce a všechno jsme to doma spořádali na posezení. Toto paté bylo super, ale zdaleka ne tak dobré jako to z krymské pobočky. Chléb byl trošku mastný, ale na druhou stranu chutný a příjemně křupavý. Mohlo ho být o plátek víc, paté jsem si na něj musela nanášet v pořádných kopách. Nakládaná zelenina byla zajímavá. Chvilku jsem musela přemýšlet, jestli mi to vlastně všechno chutná, ale po pár soustech jsem se rozhodla, že ano a to tak, že bych si to asi klidně dala znova.

IMG_5371mensi

Jako hlavní chod přítel zvolil tradiční omáčku z kořenové zeleniny aneb svíčkovou. Přijde mi úsměvné jak po návštěvě pana Polhreicha nepoužívají název svíčková (a o to vtipnější je, když si přítel objedná a řekne “tradiční omáčku z kořenové zeleniny” a obsluha na to “jo, svíčkovou” :D). K svíčkové dostal polentové knedlíky, sójové plátky, brusinky i šlehačku (za což dostává Plevel palec nahoru – v LoVegu nám minule přinesli svíčkovou bez šlehačky). Mně se knedlíky zdály dobré (samozřejmě jsem čistě pro účely recenze musela ochutnat :D), jen mi tam trochu vadila křupavá semínka. Na přítele byly trochu suché a tvrdé. Sójové plátky mi chutnaly trochu moc po sójové omáčce, ale jinak byly dochucené skvěle. A já jinak sójové “maso” moc nemusím, takže to je co říct, že mi chutnala. Omáčka byla skvělá, té jsme oba nic nevytkli. Celkově nám oběma jídlo chutnalo. Nebyla to ta nejlepší veg svíčková jakou jsme měli, ale byla ucházející.

IMG_5367

Já jsem ten den neměla úplně chuť na knedlíky, tak jsem si vybrala kubánské tofu s mrkvovým pyré, česnekovými lupínky a dipem z červených paprik. Začala bych tím, že vůbec nevím, co tam dělal ten banán a naopak jsem tam nenašla ony lupínky. Dip z červených paprik mě také překvapil, jelikož bych si takový dip představovala lehce jinak (viz kopečky nakrájených paprik), ale na druhou stranu to bylo dobře dochucené. Mrkvové pyré chutnalo též dobře až na to velké množství petrželky, kterou nemám ráda, takže jsem preparovala alespoň ty velké kusy. Nakonec to nejlepší – kubánské tofu! Úžasně dochucené, velmi zajímavá chuť.

Po hlavním chodu mi přítel nabídl ještě dezert, ale byla jsem nacpaná k prasknutí, takže jsme to šli raději vychodit do centra. Jak jsem se Plevelu bála, tak to nakonec dopadlo docela v pohodě. Celkově Plevelu vzhledem ke všem zkušenostem dávám 3 lístečky z 5 a vzkazuji jim, ať vrátí paté z tofu s bazalkovým pestem! 😀
Zde ještě najdete web a celé menu Plevelu.

3

Zanechte mi zprávu